Tento blog NOVĚ také na facebooku

Říjen 2010

Stěhování

30. října 2010 v 21:49 | Jitulka :) | 
(c) foto-amaterky.blog.cz
Dnes, jak si tak v práci přemýšlím o životě chrousta, mě napadla, alespoň dle mě, dokonalá myšlenka. V předchozím článku jsem už básnila o tom, jak si budu pořizovat zrcadlovku. A právě to mě dovedlo k tomu, abych si založila i nový web, kam bych ukládala nejen své fotky, ale konečně byste mě měli možnost poznat i jako pisatelku povídek, či čtenářku. Nechybělo by ani nepřeberné množství kategorií fotek, zajímavých soutěží. Dočetli byste se i něco více o mně. Možná bych později web vedla tak nějak všestranně. Od každého kousek.
Asi 4 papíry formátu A4 padly při navrhování designu a rozvržení jednotlivých věcí. Ach jo! To jsem se zase nadchla. Další značnou část mého přemýšlení zabralo, co vůbec mít jako hlavní náplň. Samozřejmě že vyhrály na plné čáře fotky (obzlášť po Vánocích či narozeninách xD). Ale co bylo vůbec nejtěžší, bylo vymyšlení URL. Vážně! Tuhle moí současnou upřímně už delší dobu nesnáším. Nevím proč, zdála se mi při zakládání dobrá. A teď? Hnus! A tak jsem si hned novou doménu zabrala, aby mi někdo moje uživatelské jméno nečmajznul :).Dalším důvodem, proč chci opustit tyto stránky je ten, že se mi nelíbí to, jak je blog "poskládaný". To jsem asi moc nepromýšlela. Takže, nový web se bude lišit, a to ve všem! Aneb v jednoduchosti je síla a krása!!!

Zatím ale funguje tato adresa ;). Nový odkaz určitě zveřejním, až bude stránka tam, kde ji chci mít, abych i zveřejnila.
Otázkou zůstává: Zrušit nebo ponechat třeba jako portfolio?!

Nečekané věci

28. října 2010 v 21:39 | Jitulka :) | 
Dnes jen tak vlezu do autorského klubu, a co tam nevidím. Jsem v seznamu členů. Takže šok! Moc mě to potěšilo a vyhecovalo! Takže už plánuju nějaké změny tady na webu.

Změna se chystá i v oblasti mého fotovybavení. Ano! Při rozhovoru s mamčou o tom, co chci k Vánocům padlo, že bych si přála něco jako digitální zrcadlovku. Domluvila jsem se s ní, že bych si na to jakožto člověk vydělávající si nějakou částku přispěla sama. Haha, chápete to? Moje maminka konečně pochopila, že to focení neberu jako chvilkový rozmar, ale že je to věc, která mě skutečně baví a nadchla jsem se pro ni. To už je tedy dýl, ale setkávala jsem s různými reakcemi a posměšky, že jsem jako umělec :). Občas mě to mrzelo, občas jsem se nad tím pousmála a fotila dál.
Ale zpět k těm zrcadlovkám. Plánuju nějakou cenově dostupnou, která je vhodná pro začátečníky či amatérské fotografy. V úvahu tedy přicházejí Canon EOS 1000D nebo Canon EOS 500D. Který je lepší a který byste mi tedy doporučili jakožto zkušení fotografové? Děkuji za vaše názory! Jéé, já se těším až si k němu pořídím i stativ a nějaký luxusní macro objektiv :). Ale snad abych teda nejdřív prubla ten foťák :).

Mějte se, jdu snít!

Naděje - to je obruč, která nedovolí srdci, aby puklo. (Thomas Fuller)

18. října 2010 v 16:56 | Jitulka :) |  Lidé
Lokalita: můj xichtík
Počet: 2

*Vyfoceno: kompaktem Sony DSC-W170

,,Otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe."
(John Lennon)

www.foto-amaterky.blog.cz
*Pro plné rozlišení klikni pravým tlačítkem myši a dej Zobrazit obrázek ;)..

Fotolov

10. října 2010 v 23:33 | Jitulka :) | 
Vážení a milí čtenáři mého blogu,
z dnešního marného pokusu jsem opravdu zklamaná. Akčně jsem si do své brašničky dala svůj foťáček, na nožky nazula pohodlné boty a kdesi v Jizerských horách jsem se snažila nafotit to, jak vypadá "pan Podzim".  Byl krásný slunečný den a les, ve kterém jsem se pokoušela kouzlit působil přímo čarovným dojmem. Listí už dostává žlutavý nádech. Nejkrásnější ovšem bylo, když jsem se procházela okolo řeky Smědé. Vzpomínala jsem na dětství. Pamatuji, jak jsme tam trávila s bráchou a sestřenicí spoustu času, který jsme využívali ke sledování malých žabiček, sbírali jsme tam bukvice, hráli si na čaroděje a vařili tam kouzelné nápoje. S postupem času jsem se na toto místo chodila odreagovat. Vzala jsem jen své myšlenky a nechala se obluzovat šuměním řeky a šustěním listů. Vítr se proháněl po stráních a cuchal mi vlasy. Tam jsem se chodila uklidňovat před maturitou a nebo třeba po rozchodu se svým přítelem. Je to vskutku magické místo, to mi věřte.
Dnes jsem se tam vydala z úplně jiného důvodu, a sice toho, že jsem chtěla nafotit alespoň pár povedených podzimních snímků. Nepovedl se mi ani jeden! Utvrdila jsem se tedy v tom, že bez nového foťáčku se už neobejdu. Sice svůj malý kompaktík zbožňuju, ale na něco opravdu nestačí. Snad z těch fotek vykřešu alespoň něco použitelného. Každopádně se s vámi chci podělit o můj příběh.
Nejen, že jsem se utvrdila v tom, že ze mě velká fotografka opravdu není, ale potvrdila jsem si i to, že mám orientační smysl (bratr mi totiž tvrdí, že moje blond hlava by zabloudila i v telefonní budce). Tákže. Sice jsem "skákala" po kamenech a podařilo se mi nezahučet do vody, ale když jsem se snažila vylézt na tu skálu, abych se dostala zpět na cestu, podjel mi kámen a letěla jsem dolů. Naštěstí jsem se udržela a nežbluňkla do studené řeky. Zlomila jsem si nehtíček, což ovšem není taková tragédie jako totálně sedřená noha. "S radostí" oznamuji, že to neodnesla pravá, jako vždy, ale levá. Sice to bolí jako blázen, ale co bych pro ty nevyvedené fotky neudělala, že!? Uvidím, jak se mi povede fotky upravit. Třeba se tu přeci jen nějaké objeví. Teď alespoň takové malé překvápko-ochutnávka...